Druhy řeči

Řeči postav

Přímá řeč

• doslovné opakování řeči postavy
• zachovává formu původní výpovědi
• uvozena buď předcházející uvozovací větou nebo následuje za ní
• příklad:

Petr řekl: „Zavři oči!”

V případě, že nejsou uvedeny uvozovky - neznačená přímá řeč V případě, že ji postava nevyslovila, ale text “předstírá,” že ano - nevlastní přímá řeč

• neuvádí se uvozovky
• lze tak vytvářet vnitřní monolog postavy

Nepřímá řeč

• zpráva mluvčího (většinou vypravěče) o cizím výroku (výroku postavy).
• vyjádřena vedlejší větou ⇒ mění formu věty hlavní
• často se pro tento účel používá spojka ‘že’
• příklad:

Jerry se ho zeptal, jak se má. Odpověděl mu, že je unaven.

Polopřímá řeč

• prostředkem vyjádření vnitřního monologu postavy
• není to přímá citace
• je vyjádřena ve třetí osobě
• píše se bez uvozovek
• příklad:

Petr se díval na rozvrh a přemýšlel. Test z češtiny? Tak to fakt nechci do školy.

Smíšená řeč

• spojuje pásmo vypravěče s pásmem postav (rysy vypravěče, říká ji však postava)
• slohově zabarvená ⇒ subjektivní názory postavy
• často plynule přechází mezi promluvovými pásmy

Řeči vypravěče

ich-forma

• 1. osoba
• vypravěčem může být postava, často bývá subjektivnější

er-forma

• 3. osoba
• vypravěč je pouhý pozorovatel