Karel Čapek - Válka s mloky

• druh: próza (epika)
• žánr: utopistický román
• motivy: moc, chamtivost, víra, utlačování, totalita, vzpoura
• chronotop:
  • celý svět
  • autorova doba (30. léta 19. st.) a její blízká budoucnost
• kompozice:
  • dílo děleno do tří knih (Andrias Scheuchzeri, Po stopách civilizace, Válka s mloky)
  • každá kniha dělena do několika kapitol
  • druhá kniha hojně využívá fiktivních ukázek s novin
• forma vyprávění:
  • er-forma
  • autorský vypravěč
• hl. postavy: (+ charakteristika)
  • kapitán Vantoch - námořník oplývající mnoha cizími slovy, který poprvé “zdomestikoval” mloky
  • magnát G. H. Bondy - dal panu Vantochovi prostředky pro rozšíření mloků po celém světě
  • jeho sluha Povondra - pustil Vantocha k Bondymu, čehož na konci díla lituje
  • Chief Salamander - vůdce mloků v závěrečné fázi, ničí pevninu
• hl. myšlenka:
  • nebezpečí rozmachu fašismu
  • hrozba 2. světové války

O autorovi

• novinář, prozaik, dramatik, překladatel
• představoval pragmatismus, protinacismus, vědeckofantastická a utopická próza
• pacifista
• první předsedou československého PEN klubu
• hlásil se k Tomáši G. Masarykovi - tzv. pátečníci
  • -> Hovory s TGM
• zprvu psal v Národních listech, nejznámější je však v Lidových novinách
• srozumitelný, moderní jazyk
• nominován na Nobelovu cenu
• po Mnichovské dohodě ho hanili čeští fašisté
• období
  • 1890-1938
  • zažil 1. sv. válku, té druhé už se nedožil
  • období první republiky
• současníci
  • bratr Josef Čapek
  • Vladislav Vančura
  • Jiří Voskovec a Jan Werich
  • Karel Poláček
• díla
  • Válka s mloky
  • R.U.R.
  • Hovory s TGM
  • Krakatit
  • Povídky z jedné kapsy
  • Povídky z druhé kapsy
  • Bílá nemoc

Děj a obsah

Kniha 1

Kniha začíná na palubě kapitána Van Tocha, který se snaží lovit perly. Zastavuje na jakémsi ostrově, a tam se dozvídá, že jediné místo s perlorodkami, které zůstalo nedotčeno, je zapovzený “Devil’s Bay.” Údajně zde žijí čerti. Van Toch však přesto vypluje na Devil’s Bay a tam potká zvláštní tvory. Ty naučí používat nástroje a vycvičí je pro lov perel. Potom se vrací do Česka, kde se seznámí s panem H. G. Bondym, který mu dá příležitost mloky komerčně využívat pro lov perel. Lidé se s mloky nechtěně setkávají, bojí se jich. Vědci je katalogují a zjišťují, že jsou schopni např. mluvit anebo číst noviny. Po smrti Vantocha zakládá Bondy tzv. Salamander-Syndicate, za účelem využití mloků jako levnou pracovní sílu pro mořskou práci.

Kniha 2

Bondyho sluha, pan Povondra, sbírá veškeré informace z novin o mlocích. Za pomocí ústřižků z novin v jeho sbírce se dozvídáme o jakýchsi dějinách mloků, jejich rozšiřování a nakládání s nimi (obdoba otroctví). Tato kniha odráží dobu, ve které byla napsána, jelikož se zde objevují i zmínky různých lidských jevů (fašismus, rasismus, antisemitismus) v té době rozšířených. Lidstvo si na mloky průběžně zvyká, zprvu je vědecky neeticky zkoumá (metodou vivisekce) a zvažuje jejich využití kromě pouhého budování pevnin a stavby hrází. Uváží, že mlok má skvělé fyzické vlastnosti pro válku, ale je příliš mírumilovným tvorem. Mloci se rádi vzdělávají, a proto jsou zakládány po celém světě školy pro mloky a povinná školní docházka. Univerzálním jazykem mloků se stane Basic English, náboženství však od lidí žádné nepřevezmou, až na vybrané filozofické proudy o smyslu života (monismus). Z mravních důvodů jsou segregováni od lidské společnosti. Na světě se řeší tzv. Mločí otázka, která se zabývá Mloky z právního hlediska - jaké mají být jejich práva a povinnosti. Nakonec je s nimi víceméně nakládáno jako s otroky. Na konci knihy se pan Povondra dozvídá z novin, že mloci začali bojovat s lidskými domorodci, což ho přivádí do rozpaků, zda se správně rozhodl pustit kapitána Vantocha k Bondymu a tím celou situaci způsobit.

Kniha 3

Kniha popisuje další případy, kdy mloci útočili proti lidem, jako například proti mločím pirátům na Kokosových ostrovech anebo v Normandii kvůli tomu, že mloci chtěli jablka, avšak lidé jim je zprvu nechtěli dodávat. Dále povídá o střetnutí v kanálu La Manche mezi anglickými a britskými bojovými mloky a také o německých “nadřazených” mlocích. Lidé na tyto střety mají různé názory, intelektuál Wolf Meynert tvrdí, že mločí jednota je lepší než lidská rozmanitost, a že kvůli tomu lidstvo mloci zničí a tím pádem zlepší svět jako takový. Anonymní autor “X” varuje, že pokud lidstvo nepřestane mloky zásobovat, tak lidstvo (anebo aspoň jeho kultura) zanikne, a proto by se mělo upustit od využívání mloků; z hospodářských, politických a válečných důvodů to je však pro státy nepřípustné. Pak se vyskytne v Louisianě zemětřesení, které vyvolá chaos a ztráty na lidských životech. Je zapříčiněno mloky, kteří potřebují vybudovat více mělčin pro své potřeby. Lidé se s mloky (a jejich velitelem Chiefem Salamandrem) snaží vyjednávat, avšak mloci více břehů pro svůj život potřebují, takže se souš diplomaticky nepodaří zachránit. Mezinárodní velmoci se ve Vaduzu snaží dohodnout na vzájemné spolupráci mloků, ale ta taktéž neuspěje a příběh zakončuje moment, kdy starý pán Povondra spatří mloka na Vltavě a ví, že zkáza ani Prahu nemine. Na konci knihy se snaží autor uměle vykonstruovat šťastný konec.